Boříme mýty o víně: Do šampaňského lžičku a rybu jen s bílým?

 

Možná jste opravdu vášnivými fanoušky vína a možná, že už toho máte v této oblasti dost „nastudováno“ . Ale třeba také stále věříte mýtům, které se sveřepě drží na scéně – například jste pořád přesvědčeni, že lžička zabrání exodu bublinek z vašeho nedopitého sektu nebo že červené vyžaduje pokojovou teplotu. Právě teď je nejvyšší čas se s těmito omyly konečně rozloučit 😊!

 
 
shutterstock_387889945.jpg
 
 

Mýtus: Lžička v šampaňském udrží bublinky

Načatá lahev šumivého nebo perlivého vína, kterou si chcete dopít až zítra? Strčíte do ní kovovou lžičku a šup s ní do lednice! Jenže – pomůžete si? Odpověď zní… Ne . Magazín Decanter tuto otázku položil profesu Gérardu Liger-Belairovi z Univerzity Reims Champagne-Ardenne. „Upřímně netuším, kde se nápad se lžičkou vzal. Už jsme mu věnovali několik pokusů a žádný neprokázal, že by lžíce měla jakýkoli vliv na udržení oxidu uhličitého v šumivém víně.“

Faktem je, že v otevřené lahvi sektu i po pár dnech v lednici nějaké bublinky vždy zůstanou – a lidé tento efekt často mylně připisují lžičce. Mnohem lepší službu vám udělá speciální uzávěr na šampaňské, který váš nápoj uchová ve slušné formě až tři dny.

 
 
shutterstock_520614727.jpg

Vyberte si z nabídky za skvělé ceny

Perlivá vína se už dávno nepijí jen při slavnostních příležitostech. Zkuste si je vychutnat u večeře s partnerem nebo či na párty s přáteli!

 
 

Mýtus: Podle „nohou“ poznáte, jak je víno kvalitní

Termínem „nohy“ nebo také „slzy“ se označují kapičky, které se po zakroužení sklenicí s vínem objevují na jejím okraji a pomalu stékají zpět do sklenice. Řada lidí věří, že právě podle „nohou“ poznají, jak je víno kvalitní – čím výraznější kapky jsou, tím cennější mok máte ve sklenici. Jenže ve skutečnosti nevypovídají „nohy“ o kvalitě vína vůbec nic.  

To, co se odehrává na stěně vaší sklenky, se nazývá Marangoniho efekt.  Alkohol obsažený ve víně má nižší povrchové napětí než voda. Když tedy zakroužíte vínem po stěně skleničky, tekutina se po ní začne pohybovat směrem vzhůru. Během tohoto procesu se ale alkohol odpařuje rychleji než voda, čímž se snižuje koncentrace roztoku a roste tak jeho povrchové napětí. Ve chvíli, kdy gravitační síly převáží nad silami povrchového napětí, se vzlínání tekutiny po stěně sklenky zastaví a kapky stečou zpět do skleničky. 

 
 
 Kapičkám stékajícím po sklence se říká "nohy" nebo také "slzy".

Kapičkám stékajícím po sklence se říká "nohy" nebo také "slzy".

 
 

Na chování „nohou“ má vliv i vlhkost a teplota, které panují v místnosti. Platí tedy, že čím víc alkoholu víno obsahuje a čím vyšší je teplota okolního prostředí, tím výraznější budou „nohy“. Kapky stékající po stěnách vaší skleničky vám sdělují, že víno obsahuje alkohol. Ale to už nejspíš víte.

Mýtus: K červeným masům červené, k rybám bílé

Toto obecné pravidlo může být dobrým vodítkem, ale rozhodně se ho nemusíte držet stoprocentně. Tak například různá pečená či dušená masa si budou výborně rozumět s vyzrálejšími, plnějšími bílými víny, která byste měli podívat při teplotě zhruba 12 °C (doporučujeme dekantování). 

Stejně tak existují červená vína, která se hodí k rybám. Dobrou službu vám udělají vína lehčí, volte ale spíše ta s velmi malým obsahem tříslovin – to platí hlavně v případě, že k rybce přiložíte plátek citronu. Kyseliny a třísloviny se spolu totiž „tlučou“, což v ústech zanechává hořkou, kovovou pachuť.  Ze všeho nejvíc ale samozřejmě záleží na zvolené kuchyňské úpravě – grilované ryby si rozumí s barikovými víny, grilovaný tuňák jde krásně dohromady s Rulandským Modrým (Pinot Noir).

 
 
shutterstock_307723376.jpg

Zkuste k ní Rulandské modré

Kombinace ryby s červeným vínem se bát nemusíte. Práve odrůda Pinot Noir se hlavně ke grilovaným rybám hodí skvěle.

 
 

Mýtus: Světlé růžové je lepší

Světlounce růžová vína z Provence se stala tak populární, že nastolila mezi vinaři nový trend – od té doby se snaží udržet barvu svého rosé co nejsvětlejší. To ovšem nutně neznamená, že tmavší „růžovky“ jsou méně kvalitní! Barva růžového vína totiž závisí na způsobu zpracování i zvolené odrůdě. Silnější slupky hroznů znamenají sytější barvu, a proto je například růžové z odrůd Mourvèdre nebo Cabernet Sauvignon tmavší.

 Nevěřte mýtu, že tmavší rosé je méně kvalitní než světlé.

Nevěřte mýtu, že tmavší rosé je méně kvalitní než světlé.

Mýtus: Červené servírujte při pokojové teplotě

Tato poučka platila v době, kdy jste v pokojích měli o pár stupňů méně. Nyní si užíváte luxusu dostatečného vytápění, a tak je potřeba ji trochu korigovat – mladá vína je dobré vychladit o malinko víc, zhruba na 13–16 °C. Pro běžné červené je ideálních 17–18 °C a pro nejkvalitnější vína starších ročníků 18–19 °C. Nezapomeňte ale na to, že by se červené víno mělo otevřít asi hodinu před samotnou konzumací, a tak neuškodí, když ho krátce před otevřením trochu podchladíte.

 
 
Harmonia Vini.jpg